Jdi na obsah Jdi na menu
 


20. 10. 2009

Beaufortova stupnice

 

stupeň (rychlost větru v m/s; a v km/h; tlak větru v kg/m² — odpovídající měření v 10 m) – slovní označení

 

  • znaky na souši

     

  • znaky na moři

     

Nultý stupeň (0–0,2 m/s; 0–1 km/h; 0 kg/m²) – bezvětří

 

  • kouř stoupá svisle vzhůru

     

  • moře je zrcadlově hladké

     

První stupeň (0,3–1,5 m/s; 1–5 km/h; 0–0,1 kg/m²) – vánek

 

  • kouř už nestoupá úplně svisle, korouhev nereaguje

     

  • malé šupinovitě zčeřené vlny bez pěnových vrcholků

     

Druhý stupeň (1,6–3,3 m/s; 6–11 km/h; 0,2–0,6 kg/m²) – slabý vítr

 

  • vítr je cítit ve tváři, listí šelestí, korouhev se pohybuje

     

  • malé vlny, ještě krátké, ale výraznější,se sklovitými hřebeny, které se nelámou

     

Třetí stupeň (3,4–5,4 m/s; 12–19 km/h; 0,7–1,8 kg/m²) – mírný vítr

 

  • listy a větvičky v pohybu, vítr napíná prapory

     

  • hřebeny vln se začínají lámat, pěna převážně skelná. Ojedinělý výskyt malých pěnových vrcholků.

     

Čtvrtý stupeň (5,5–7,9 m/s; 20–28 km/h; 1,9–3,9 kg/m²) – dosti čerstvý vítr

 

  • vítr zvedá prach a papíry, pohybuje větvičkami a slabšími větvemi

     

  • vlny ještě malé, ale prodlužují se. Hojný výskyt pěnových vrcholků.

     

Pátý stupeň (8,0–10,7 m/s; 29–38 km/h; 4,0–7,2 kg/m²) – čerstvý vítr

 

  • hýbe listnatými keři, malé stromky se ohýbají

     

  • dosti velké a výrazně prodloužené vlny. Všude bílé pěnové vrcholy, ojedinělý výskyt vodní tříště.

     

Šestý stupeň (10,8–13,8 m/s; 39–49 km/h; 7,3–11,9 kg/m²) – silný vítr

 

  • pohybuje silnějšími větvemi, telegrafní dráty sviští, nesnadné jest používat deštník

     

  • velké vlny. Hřebeny se lámou a zanechávají větší plochy bílé pěny. Trochu vodní tříště.

     

Sedmý stupeň (13,9–17,1 m/s; 50–61 km/h; 12,0–18,3 kg/m²) – prudký vítr

 

  • pohybuje celými stromy, chůze proti větru obtížná

     

  • moře se bouří. Bílá pěna vzniklá lámáním hřebenů vytváří pruhy po větru.

     

Osmý stupeň (17,2–20,7 m/s; 62–74 km/h; 18,4–26,8 kg/m²) – bouřlivý vítr

 

  • láme větve, vzpřímená chůze proti větru je již nemožná

     

  • dosti vysoké vlnové hory s hřebeny výrazné délky od jejich okrajů se začíná odtrhávat vodní tříšť, pásy pěny po větru

     

Devátý stupeň (20,8–24,4 m/s; 75–88 km/h; 26,9–37,3 kg/m²) – vichřice

 

  • menší škody na stavbách

     

  • vysoké vlnové hory, husté pásy pěny po větru, moře se začíná valit, vodní tříšť snižuje viditelnost

     

Desátý stupeň (24,5–28,4 m/s; 89–102 km/h; 37,4–50,5 kg/m²) – silná vichřice

 

  • na pevnině se vyskytuje zřídka, vyvrací stromy a ničí domy

     

  • velmi vysoké vlnové hory s překlápějícími a lámajícími se hřebeny, moře bílé od pěny. Těžké nárazovité valení moře. Viditelnost znatelně omezena vodní tříští.

     

Jedenáctý stupeň (28,5–32,6 m/s; 103–117 km/h; 50,6–66,5 kg/m²) – mohutná vichřice

 

  • rozsáhlé zpustošení plochy

     

  • mimořádně vysoké pěnové hory. Viditelnost znehodnocena vodní tříští.

     

Dvanáctý stupeň (32,7–?? m/s; 118–133 km/h; 66,6–?? kg/m²) – orkán

 

  • ničivé účinky

     

  • vzduch plný pěny a vodní tříště. Moře zcela bílé. Viditelnost velmi snížena. Není výhled.

     

 

 

 

 

 

 

Místní větry

 

 

 

Fén

 

Fén (též fön) je teplý suchý vítr vanoucí z jižního směru, překonávající východo-západně orientovaná pohoří - na jižní straně pohoří dojde k vypadávání srážek, na severní pak již jde o suchý vzduch, který se s klesající nadmořskou výškou více otepluje. Příkladem je přechod přes Alpy - severní strana Alp včetně přilehlých jižních svahů Šumavy a Blanského lesa je výrazně teplejší a sušší.

 

 

 

Monzun

 

Pravidelný sezónní vítr přinášející v létě mohutné srážky především do oblasti jižní a jihovýchodní Asie a sněhové v zimě. Existuje tedy letní monzun a zimní monzun.

 

Letní monzun spočívá v nerovnoměrném zahřívání pevniny a oceánu. V létě teplo z pevniny stoupá vzhůru, protože se pevnina zahřívá rychleji než oceán, vzniká tlaková níže. Vlhký vzduch z oceánu je následně přitahován, zaráží se o vysoká pohoří těchto oblastí a stoupá po nich vzhůru. V horách se ochlazuje a principielně vznikají bouřlivé srážky nad těmito oblastmi (Čerapundží).

 

Zimní monzun je závislý na nerovnoměrném ochlazování, tedy suchý vzduch z pevniny je přitahován k oceánu, přičemž vzniká tlaková výše (nízký tlak se mění na vysoký). Z moří se nasává vlhkost a prouděním nakonec dochází ke sněhovým srážkám - nejvíce na japonských ostrovech (Hokkaidó).

 

 

 

Blizzard

 

Vítr vanoucí z moře na pevninu, přinášející srážky (zpravidla sněhové), vane v oblasti severních zeměpisných šířek (např. Severní Amerika)

 

 

 

Tornádo

 

Velmi rychle stoupající větrný proud, vznikající při nerovnoměrném rozložení teploty a tlaku vzduchu při zemském povrchu, v Česku jde spíše o řídký jev nastávající v malém měřítku, mnohem častější je v Severní Americe nebo některých státech JV Asie, rychlost tornáda může přesáhnout 200 km/h

 

 

 

Mistrál

 

Padavý studený vítr, který se vyskytuje v Jižní Francii, místní název pro bóru.

 

 

 

Bríza

 

Jedná se o pobřežní vánek, který vane mezi mořem a pobřežím v létě jako důsledek nestejnoměrného zahřívání vody a souše, měnícími směr tlakového gradientu. Mořský vánek - odpoledne vane chladnější vzduch z moře na pevninu. Pevninský vánek - vane v noci z pevniny na moře.

 

 

 

Bóra

 

Bóra je studený, kontinentální vítr, který vzniká nad pevninou u moří, která jsou blízko pohoří, způsobuje prudký pokles teploty, vlnobití. Častý výskyt v těchto oblastech: pobřeží Jadranu, oblast Novorosijska, Nová Země, Bajkal, údolí Rhony - místní název mistrál.

 


použito z Wikipedie